Městys Drahany dal název vrchovině, na které se nachází. Drahany leží v západní části prostějovského okresu v Olomouckém kraji, na hlavním hřebeni Drahanské vrchoviny v průměrné nadmořské výšce 625 metrů. Drahany jsou nejvýše položenou obcí východní části vrchoviny. Městys leží na silnici vedoucí z Plumlova do Lipovce. Od okresního města je vzdálen 20 km.
Historie
Jméno Drahany je podle jedněch pramenů odvozeno od osobního jména Drahan (po založení to byla ves rodiny Drahanovy). Jiné prameny odvozují název obce od podstatného jména „draha“, to je cesta, která vedla z Prostějova k Brnu. Nedaleko Drahan se nachází zřícenina hradu Drahuš. Počátkem 14. století se český král Jan Lucemburský rozhodl zbavit Moravu loupeživých rytířů a jejich hrady po roce 1310 dobyl. Mezi nimi i Drahuš. Jan Lucemburský prodal Drahany roku 1322 Vokovi z Kravař. Tento rod udržel plumlovské panství, tedy i Drahany, do roku 1495, potom patřilo rodu Pernšetjnů, od roku 1590 Lichtensteinům až do roku 1925.
Roku 1384 byly Drahany městečkem, ve staré pečeti měly beránka s praporkem, znak patrona Jana Křtitele. Tomu byl zasvěcen farní jednolodní kostel s kruhovým presbytářem.
Drahany náležely k farnosti v Určicích, pak k Jedovnicím. V třicetileté válce byly značně poničeny, znovu však celé z dříví postaveny. Přibližně z této doby pochází „poklad“ 556 stříbrných mincí, nalezených v roce 1984 severovýchodně od kostela při dláždění chodníku.
V 2. polovině 19. století začíná rozkvět obce. Byla založena záložna, čtenářský spolek s knihovnou o 600 svazcích, živnostenský spolek a roku 1880 dobrovolný hasičský sbor. V roce 1868 byla zřízena pošta a roku 1905 Sokol. Od roku 1907 se konaly výroční trhy. V roce 1909 byly postaveny pouliční lucerny. Elektrifikace byla provedena roku 1931 a pravidelná autobusová linka byla zavedena v roce 1925. V roce 1895 byla postavena nová trojtřídní jednoposchoďová budova školy (obecná škola). Měšťanská škola pro celé okolí byla otevřena 24. srpna 1930. Před okupací ji navštěvovalo 173 žáků.
Nejvíce obyvatel měly v roce 1900 (1085 obyvatel). Rozvoj městečka byl přerušen v letech 1939 -1945, kdy se museli obyvatelé Drahan i okolních vsí vystěhovat. Mnoho domů bylo poškozeno, několik úplně zbořeno, takže se po válce všichni obyvatelé vrátit nemohli.
Po válce nastala obnova obce, oprava kostela, domů, začal se rozvíjet veřejný život. V dalších letech bylo vybudováno kino, kulturní dům, obřadní síň, nákupní středisko a opravena škola. V katastru obce jsou dvě zaniklé vsi, obě zanikly za husitských válek nebo brzo po nich. V obci bylo sídlo lesního revíru plumlovského velkostatku, družstvo pro zpracování dřeva, záložna, konzum a bylo rozšířeno domácké krejčovství. Pošta je v obci od roku 1911.
Od roku 1348 se Drahany uvádějí jako městečko, v roce 1440 se toto označení již neuvádí, ačkoliv Drahany městečkem byly, utrpěly však velké škody za husitských válek a od roku 1466 již zřejmě klesly na vesnici. Po třicetileté válce bylo z 39 domů uváděno jen 18 osídlených a 21 pustých. Vesnice byla téměř výhradně česká, jiná národnost se tu uvádí jen zcela výjimečně. Kromě obecné školy byla v Drahanech živnostenská pokračovací škola a od roku 1929 i měšťanská škola.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse. Ten původně obec získala roku 1384, ovšem přišla o něj před třicetiletou válkou, a opět jej získala až v novodobé historii, roku 1908.
Zajímavosti
Dominantou obce je farní kostel sv. Jana Křtitele a socha sv. Jana Nepomuckého. K roku 1660 se váže zpráva o dřevěném kostelíku. Ten stál na místě nynějšího, uprostřed hřbitova, a měl jeden oltář a čtyři obrázky svatých. Kamenný kostel byl postaven koncem 18. století. Roku 1790 ho posvětil prostějovský děkan P. František Keller. V roce 1830 přibyla nová fara a vznikla samostatná farnost. Po 1. světové válce proběhla obnova interiérů kostela a věže. Roku 1924 byly zakoupeny dva zvony. Okna nesou mozaiky českých patronů a oltář znázorňuje křest Kristův a smrt sv. Jana Křtitele. Autorem je Raimund Ondráček. U kostela se nachází socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1762. Kostel i socha jsou kulturními památkami. V kostele se určitě zastavte u sochy sv. Judy Tadeáše. Svatý Juda Tadeáš byl posledním ze dvanácti apoštolů Ježíše Krista. Podle starobylého podání působil společně s apoštolem Šimonem Horlivcem 13 let v Arménii a v Persii, kde nakonec spolu podstoupili mučednickou smrt. Byli oba zavražděni pohanskými kněžími. Svatý Juda byl usmrcen kyjem, nebo sekerou. Od působení Judy Tadeáše a Bartoloměje odvozuje svůj vznik Arménská apoštolská církev. V našich kostelích bývá zobrazován velmi vzácně. Je patronem v beznadějných situacích. Vzýván bývá v opuštěnosti, v obtížných a těžkých situacích, v těžkých bojích, v úzkostech a zármutku, v peněžní tísni, v nebezpečí a ve smrtelné nouzi, při zakořeněných zlých zlozvycích a pochybnostech. Také bývá vzýván všude, kde veškerá lidská pomoc selhala (to by mohl být protiklad proti lidské Jidášově zradě). Vysvobozuje také z tísnivých rozpaků a hrozného postavení.
Na místním hřbitově určitě vyhledejte hrob Vincence Pořízka. Narodil se v Drahanech 9. 11. 1905. V r. 1937 se habilitoval pro fundamentální teologii a dějiny filozofie na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Olomouci, v r. 1938 odešel do Prahy a věnoval se studiu sanskrtu, prákrtů a novoindické filologie. Od roku 1942 vyučoval hindštinu a urdštinu, od 1943 i bengálštinu. V letech 1950-65 jako odborný asistent vedl obor hindština a urdština na Filozofické fakultě UK. Zabýval se biblickými studiemi a hindskou lingvistikou, přednášel popisnou i historickou gramatiku hindštiny a dějiny hindské a urdské literatury, interpretoval literární texty, vyučoval v praktických kurzech hindštiny, zavedl české názvosloví Přední Indie. Významná je jeho učebnice hindštiny a řada statí o hindských slovesných vazbách.
Přírodní památka Nebeský rybník je významným místem rozmnožování obojživelníků, především čolka obecného, velkého i horského, skokana hnědého, ropuchy obecné a zelené, kuňky obecné a rosničky zelené. Zdržuje se zde vodní ptactvo, některé druhy (potápka malá, kachna březňačka, kopřivka obecná, čírka modrá, polák chocholačka, lyska černá) zde hnízdí. Na území byli zastiženi čáp bílý, volavka popelavá, strnad rákosní, pochop rákosní. V okrajích rybníku zahnízdil i bramborníček černohlavý, břehy obývá ondatra pižmová.
Památný strom Bódova lípa se nachází v zahradě domu č. p. 49. Je to statný strom, jeden z nejstarších v regionu. Obvod kmene 548 cm, stáří 250 let.
Přírodně zajímavé je údolí potoka Velká Haná pod obcí, kde se vedle sebe zachovala torza vlhkomilné a suchomilné vegetace. Hnízdí zde mnoho druhů ptactva např. krutihlav obecný, strakapoud velký, bramborníček hnědý, budníček menší i krkavec velký. Vyskytuje se zde i slepýš křehký, užovka obojková a zmije obecná, z obojživelníků čolek obecný, čolek horský, rosnička zelená, skokan hnědý a skokan štíhlý.
Do zaniklé středověké osady Valtov se můžete podívat jenom na základě povolení, nachází se na území Vojenského výcvikového prostoru Dědice. Ze silnice Drahany-Žárovice je třeba odbočit v první pravotočivé zatáčce od Drahan v lese vpravo na lesní cestu a sejít do údolí potůčku. Lesní trať, ve které se osada nachází, se nazývá Baldův žlíbek. První písemná zmínka o osadě je z roku 1386. Byla dlouhá asi 250 m a na každé straně potůčku se nacházelo 11 usedlostí. Zbytky staveb jsou velmi dobře patrné jako čtvercové vyvýšeniny. Osada se už v roce 1466 uvádí jako pustá. Malé množství nalezené keramiky bylo datováno do 13. století.
Turistické trasy
Uprostřed obce u sochy sv. Jana Křtitele se nachází turistický rozcestník, obcí prochází červená turistická značka z Vyškova do Boskovic a začíná zde zelená turistická značka, která dále pokračuje směrem na Repechy a dále až do Horního Štěpánova (20 km). Trasy najdete na pěší mapě KČT č. 86.
Kontakty
Úřad městyse Drahany
798 61 Drahany 26
Telefon: 582 395 021
E-mail: oudrahany@iol.cz
Oficiální web: www.drahany.wz.cz
Římskokatolická farnost Drahany
798 61 Drahany 9
Telefon: 731 621 157
E-mail: fakrasensko@ado.cz
Oficiální web: www.dpv.cz