Obec se rozkládá podél silnice spojující město Vyškov, Blansko a na pomyslné hranici Drahanské vrchoviny a Moravského krasu. Obec leží v údolí tvořeném říčkami Podomice a Černov a od okrajových částí obce se rozprostírají rozlehlé lesy. Jižním směrem nedaleko obce je přírodní park Rakovecké údolí, označováný jako nejpěknější území na Drahanské vrchovině. Na severním okraji obce je z dálky viditelný zděný větrný mlýn holandského typu s unikátní Halladayovou turbínou.
Historie
Poprvé je obec Ruprechtov úředně uváděna v roce 1466, a to v seznamu vsí račického panství, které v té době zdědila moravská šlechtična Kunka z Kravař po svém otci Jiřím, posledním mužském potomku tohoto rodu. Rod pánů z Kravař vlastnil Račické panství a tedy i vesnici Ruprechtov 80 roků. Tedy první zmínka o obci je v záznamech z období, kdy v Čechách a na Moravě vládl Fridrich, poručník krále Ladislava Pohrobka.
Druhá zmínka o Ruprechtově pochází z roku 1511, kdy prodával podílník paní Kunky z Kravař, Ladislav z Boskovic račické panství i s Ruprechtovem svým čtyřem bratřím z Boskovic. Další, třetí zmínka je z roku 1562, kdy Jindřich Dobeš Černohorský z Boskovic přenechal hrad a městečko Račice včetně vsí Pístovice, Ježkovice, Drnovice a pusté vsi Vilémov a Sokolí, Janu Jindřichu Černohorskému. V roce 1568 bylo račické panství i s Ruprechtovem prodáno Hanuši Haugvicovi Petřvaldskému z Biskupic, jehož syn, v té době vysoký císařský úředník, přestavěl středověký hrad Račice na zámek do soudobé podoby v raně renesančním slohu.
Ruprechtov byl dlouhou dobu vlastně jen panský dvůr, ale v roce 1571, za vlády císaře Maxmiliána II. už měl svého rychtáře, bývalého majitele habrovanského panství, Jana Dobčanského mladšího ze Zdenína. V tomto roce si stěžoval u zemského soudu v Brně podomský svobodný pán Vilém Jedovnický ze Želetavy na to, že ruprechtovští poddaní Hanuše Haugvice pasou dobytek v lesích kolem Kuchlova, Vilémova a Hamlíkova. V této žalobě jsou poprvé uvedena jména některých ruprechtovských usedlíků, například Jana Šoustala, Václava Čela, Vítka Juralů. V souvislosti s touto žalobou je uváděna i žaloba následující v roce 1572, kterou podal Hanuš Haugvic svobodného pána Viléma Jedovnického, že zabil na svém dvoře bez důvodu Pavla, syna Václava Čely z Ruprechtova. I u tohoto sporu jsou uvedeni svědci Jan Šoustal a Tomáš Sokol, osadníci z Ruprechtova.
Pozdějším majitelem Ruprechtova byl Bernard Petřvalský z Petřvaldu, jemu bylo račické panství konfiskováno a prodáno Karlu Willingerovi ze Schönnenperku. Od r. 1670 vlastnil Ruprechtov rod Braidů, od r. 1735 rod Magniů, pak opět Braidové až do r. 1801. Po nich patřilo panství Haynischům, Huskům, Eduardu Mundymu, r. 1874 Palmům a od r. 1894 Schollerům. Škola byla v obci postavena již v r. 1870. Koncem 19. století byl Ruprechtov vesnicí tkalců. Tkalcovství je spojeno s rodinou Bruchovou v Podomí a Beyerovou v Krásensku. Za 2. sv. války nebyl Ruprechtov vystěhován. Po válce byl postaven kostel, mateřská škola a kulturní dům.
Zajímavosti
Větrný mlýn na začátku obce směrem od Podomí byl postaven v roce 1873 jako klasický mlýn holandského typu, s větrným kolem o čtyřech lopatách a s otočnou střechou. Po větrné smršti původní majitel a stavitel mlýna Cyril Wagner instaloval místo klasického větrného kola tzv. Halladayovu turbínu nazvanou podle svého vynálezce a konstruktéra, amerického farmáře Daniela Halladaye. Kolo turbíny je tvořeno věncem stavitelných žaluzií neboli lopatek, ovladatelných táhly, umožňujícími vhodný náklon ve směru větru i automaticky. Kolo udržuje ve správném směru dvojité kormidlo. Turbína se dnes otáčí ve výšce 16 m nad zemí, má průměr 10 m a váží asi 2 tuny. Mlýn s Halladayovou turbínou je ojedinělý nejen u nás, ale i v Evropě.
Zajímavou stavbou je kostel sv. Václava. Je to jednolodní stavba opatřena věží, v jejíž zvonici jsou zavěšeny tři zvony. Základní kámen stavby kostela byl položen v roce 1942. O slavnosti sv. Václava 28. září 1946 pak došlo k jeho vysvěcení. Unikátní jsou tři fresky, které v roce 1963 vytvořil významný brněnský umělec Ludvík Kolek. Jmenovitě jde o výjev Poslední večeře Páně, jenž je svými rozměry dominantním prvkem výzdoby presbytáře i celého kostela, a malby sv. Václava a Panny Marie s dítětem.
Na konci obce po pravé straně silnice směrem na Ježkovice stojí vrcholně barokní socha sv. Norberta z Xantenu z 2. poloviny 17. století. Sv. Norbert je jedním z českých zemských patronů.
Ukázkou lidové architektury obce je usedlost č. p. 137 z roku 1813, krytá došky. Oproti usedlosti stojí zvonice z r. 1755, což dokládá datace nad vchodem. Před zvonicí je černozlatý kříž z r. 1856.
Zaniklá středověká vesnice Vilémov se nacházela směrem od obce k údolí potoka Rakovec. Podle archeologických nálezů ves vznikla již v 13. století. Neuvádí se však v žádných písemných materiálech, které by se vztahovaly k holštejnskému či račickému panství. Je pravděpodobné, že spolu s Ruprechtovem a Hamlíkovem patřil k hradu Kuchlovu, který vlastnil neznámý šlechtic či man. První a poslední zmínka o Vilémovu je z roku 1563, kdy je ves v soupisu račického panství uvedena jako pustá. Místo, na němž se zaniklá vesnice nachází, je známé jako „Na prostředních“, „Na barvínku“, „Na krchůvku“ nebo „U tří smrků“. Právě poslední název vychází z lokality Tři smrky, s níž Vilémov bezprostředně sousedí. Obyvatelé Ruprechtova a Podomí dříve mylně považovali tuto zaniklou ves buď za hroby, nebo též za místo, kde stával původní Ruprechtov. Archeologickým výzkumem bylo zjištěno, že ves měla délku 210 metrů, na konci byla 70 metrů široká. Byla zde zjištěna železářská pec, propadlé sklepy i studny. Plužina Vilémova měla 209 ha. Ves nezanikla válečnou pohromou, která bývá doprovázena požárem, ale odchodem či vymřením obyvatelstva. K tomu došlo na počátku 15. století.
Památné stromy Tři smrky rostou na louce v místě zaniklé osady Vilémov. Smrky nechal zasadit v 70. letech 19. století majitel zámku v Račicích baron von Palm. Původně se jednalo o čtyři smrky, z nichž jeden byl kdysi zasažen bleskem a uschnul. Dnes rostou na louce uprostřed lesa smrky tři, z nichž největší má atypicky rozložitou korunu s několika výhonky. V této lokalitě se natáčely i některé scény z filmu Kuky se vrací.
Západně od obce se nachází přírodní park Rakovecké údolí. Do údolí potoka Rakovec spadají svahy se slepencovými skalami, podél meandrujícího potoka jsou zachovány vlhké louky s břehovými porosty. Druhou část parku představuje údolí, které se táhne k rybníku Budkovan ležícímu na okraji Jedovnic. Jedná se o oblast se zachovanými lesy a výskytem vzácných živočichů a rostlin. V údolí se nacházejí pozůstatky dvou zaniklých středověkých vsí. V části údolí byla instalována naučná stezka Rakovecké údolí s deseti panely.
Přírodní rezervace Rakovecké stráně a údolí bledulí je součástí přírodního parku. Chrání především údolní nivu potoka Rakovec, ve které z jara vykvétají doslova pole chráněných bledulí jarních; cenné jsou i významné populace lilie zlatohlávku a orchideje prstnatce májového. Staré listnaté lesy na svazích prostupují četné skalky ze slepenců.
Turistické trasy
V obci se nachází turistický rozcestník Ruprechtov – U hřbitova, ze kterého vychází zelená a modrá turistická značka. Zelená vede směrem do obce Ježkovice a k rozcestníku Kuchlov, kde navazuje na červenou turistickou značku, která pokračuje kolem zříceniny hradu Hrádek do obce Rychtářov. Modré značení vás povede směrem do obce Opatovice nebo k rozcestníku Rakovecké údolí. Obcí vede cyklostezka 5072.
Kontakty
Obecní úřad Ruprechtov
683 04 Ruprechtov 155
Telefon: 517 385 364
E-mail: obec@ruprechtov.cz
Oficiální web: www.ruprechtov.cz
Římskokatolická farnost Krásensko
683 04 Krásensko 72
Telefon: 731 621 157
E-mail: fakrasensko@ado.cz
Oficiální web: www.ado.cz
Větrný mlýn Ruprechtov
Průvodce Marie Oujeská
68306 Ruprechtov 4
Telefon: 739 883 277
E-mail: mlyn.ruprechtov@seznam.cz
Oficiální web: www.mlynruprechtov.cz
Výroba loutek a loutkových divadel
BS MODEL, s.r.o.
683 04 Ruprechtov 131
Telefon: 777 959 907
Oficiální web: www.loutky-divadla.cz