ROZSTÁNÍ

Obec Rozstání najdeme jihozápadním směrem od města Prostějov, v oblasti Drahanské vrchoviny. K obci byla připojena osada Baldovec. Obcí protéká říčka Bílá voda a jihovýchodně od obce je na jejím toku vybudován Panský rybník a severovýchodně Nový rybník. V okolí obce se rozprostírají rozlehlé lesy. Západním směrem od osady Baldovec je na okraji lesa a v údolí Bílé vody kemp a nedaleko něj je bývalý kamenolom.

Historie

Jméno Rozstání je odvozeno od kmene -sta- jako názvy mnoha jiných obcí. Roz- je předložka příslovečného určení s významem „na různé strany, na různých stranách“. Jméno Roz-stání znamená tedy roztroušenou, nesouvislou vesnici, jakou Rozstání kdysi bylo.
První zmínka o Rozstání je v roce 1358, tedy za vlády Karla IV., kdy Ješek z Rájce zajišťuje své manželce Jitce 150 kop grošů na díle svého vlastnictví na Rájci. Kdyby však to nedostačovalo, pak další zajištění se děje na Rozstání (Rostanye). Rozstání tehdy nepatřilo celé Ješkovi z Rájce, nýbrž spoluvlastníky byli jeho bratři Všebor a Heřman, synové Buška z Lelekovic a z Rájce. Všichni tři prodali Rozstání v roce 1368 panu Přibíkovi z Křetína. Přibík Perla z Rozstání si neponechal dlouho celou ves. Již v roce 1371 kupuje od něho Vilém z Klečan poplužní dvůr, 10 kop důchodu a mlýn se vším příslušenstvím (dvůr v Rozstání stával asi v těch místech, kde se dosud říká Na dvořeskách). 23. dubna 1390 prodal Ješek, nazývaný z Rozstání, jinak také z Rájce, polovinu vsi Rozstání, poddaných, lesů, rybníků, luk, mlýnů a všeho ostatního do vlastnictví Petrovi z Kravař. Petr chtěl, aby mu Rozstání patřilo celé, proto koupil druhou polovinu od Viktora a Petra z Křetína. Tak roce 1392 přešlo Rozstání do rukou mocného rodu pánů z Kravař.
Ti je drželi až do roku 1490, kdy získal plumlovské panství Vrastislav z Pernštejna. Od roku 1596 do roku 1618 patřilo Rozstání pánům z Drnovic a z Rájce. 28. září 1618 koupil Rozstání Maximilián z Liechtenštejna. Od té doby zůstalo Rozstání v majetku rodiny knížat z Liechtenštejna a bylo trvale přičleněno k plumlovskému panství. V r. 1618 mělo Rozstání 38 usedlých rodin, r. 1667 18 osazených, a 18 pustých usedlostí. V obci bývaly 2 vodní a 1 větrný mlýn. Obyvatelé se živili rolnictvím a pak krejčovinou, která nahradila upadající tkalcovství. Škola byla postavena v r. 1785, původně byla dřevěná. Zděná byla postavená v r. 1839.
Na místě dnešní osady Baldovec býval dlouho jen mlýn, vystavěný pravděpodobně na místě zaniklé osady Valdov. První zmínka o osadě je z r. 1722 v drahanské matrice: „ z Baldového mlýna pod Rozstáním“. V r. 1771 zde byly vedle mlýna pouze 2 chaloupky. V r. 1943 měl 292 obyvatel a 56 domů. Obcí protéká říčka Bílá voda, do které se za obcí ve směru na Holštejn vlévají Molenburský potok a Bělička. Na návsi se nachází rybník, v nejjižnější části obce leží zatopený lom. Za 2 sv. války bylo do 31. října 1943 Rozstání vystěhováno. Osada Baldovec byla vystěhována do 31. 5. 1944. Obec byla po válce znova osídlena, postavena nová škola a občanská vybavenost.

Zajímavosti

V horní části obce stojí kostel sv. Michala archanděla. První zmínka o kostele je z roku 1391. Roku 1492 dostal kostel dva zvony, jeden z nich, zvon sv. Michala je na věži dosud, ten druhý puknul v roce 1729 a v roce 1916 byl nahrazen zvonem novým. Vnitřní vybavení je až z roku 1781, kdy byl také kostel posvěcen. Roku 1786 byla u kostela postavena fara.

Na konci obce směrem na Otinoves stojí kamenný větrný mlýn holandského typu. Větrný mlýn postavil Antonín Zukal, původem z Panského mlýna. Do roku 1922 se ve vlastnictví vystřídalo 14 majitelů. Za zmínku stojí Rudolf Zukal, který v roce 1904 odstranil větrné lopaty a zřídil plynový motor.

V obci je několik rybníků. Rozstánský mlýn býval dříve nazýván horním (dolní v Baldovci). Na rozstánském mlýně se nemlelo jenom obilí, součástí mlýna byla i pila. Rybník slouží v létě ke koupání. Nový rybník leží mezi Rozstáním a Otinovsí. Rybník slouží v létě ke koupání. Menší rybník se nachází i v osadě Baldovec.

Do zaniklé středověké osady Svatoňůvka se dostanete po žluté turistické značce vedoucí z Baldovce do Sloupu, v kamenolomu odbočíte doprava a podél potoka budete pokračovat až k jeho soutoku s Molenburským potokem. Nachází se zde zbytky po 12 usedlostech. První písemná zmínka je z roku 1463, v roce 1492 se uvádí již jako pustá. V letech 1590 – 1596 se stávají vsi Hartmanice, Otinoves a Rozstání, spolu s pustými vesnicemi Svatoňůvkou a Vaňkoušem, součástí rájeckého panství, avšak roku 1618 je koupil držitel plumlovského panství Maxmilian z Lichtenštejna zpět. Keramický materiál nasbíraný ve Svatoňůvce byl datován do 14. a počátku 15. století.

Zaniklá středověká osada Vaňkouš se nachází na okraji katastrální hranice obce v těsném sousedství s obcí Niva. Dostane se k ní po žluté turistické značce od rozcestí U Bílého kříže směrem k obci Niva. Na konci lesa odbočíte vlevo a po jeho okraji sejdete až do údolí k pramenům potůčku. Naleznete zde 16 vyvýšenin, což jsou zbytky po bývalých usedlostech. Při troše štěstí můžete najít i zanesenou studnu a rybniční hráz napříč údolím. Vaňkouš je zmiňován v letech 1348 a 1463, roku 1492 se uvádí již jako pustý. Pozdější osud zaniklé vsi je shodný se Svatoňůvkou. Koncem 17. století byl v západní části osady vybudován panský dvůr, který byl roku 1793 opuštěn a rozebrán. Archeologické nálezy lze zařadit od poloviny 13. do počátku 15. století. Osada zanikla pravděpodobně za husitských válek.

Přírodně a krajinářsky je zajímavé údolí potoka Bílá voda. Je vhodné pro pěší túry a túry na horských kolech. Dá se jím projít proti proudu do Nivy, nebo po proudu až do Sloupu. Polní a lesní cesty vedou celým údolím, místy jsou značené i turistickými značkami.

Turistické trasy

Obcí prochází červená turistická značka směrem do obce Kulířov k osadě Baldovec, kde je výchozí bod žluté turistické značky. Kromě turistických tras se v obci křižují lokální cyklostezky 5118, 5029.


Kontakty

Obecní úřad Rozstání
798 62 Rozstání 77
Telefon: 582 395 417
E-mail: ou-rozstani@iol.cz
Oficiální web: www.rozstani.cz

Římskokatolická farnost Rozstání
798 62 Rozstání 14
Telefon: 731 621 157
E-mail: fakrasensko@ado.cz
Oficiální web: www.ado.cz