KRÁSENSKO

Obec Krásenko leží na rozhraní tří okresů (Vyškov 20 km – Blansko 19 km – Prostějov 33 km) a dvou krajů (Jihomoravský – Olomoucký). Leží v nadmořské výšce 550 m a její dominantou je kopec Kojál, na kterém je postaven televizní vysílač vysoký 340 m. Krásensko leží na pravém břehu řeky Říčky, která nedaleko obce pramení. V okolí obce se rozprostírají rozlehlé lesy, severovýchodním směrem jsou to lesy vojenského výcvikového prostoru.

Historie

První písemný doklad o existenci vesnice pochází z roku 1348 s německým názvem Schönfeld. Ale už o 100 let později písemné prameny uvádějí český název Krásné Pole. Středověkých dokumentů o další existenci a rozvoji vesnice je pramálo a není známo, od kdy se vesnice nazývá Krásensko. V první polovině 16. století byl pravděpodobně držitelem krásenského dvora šlechtic jménem Jurman, vladyka z Krásenska a na Maršovicích, erbovní pán. Koncem 16. století patřil purkrechtní dvůr v Krásensku vladykovi Kašparu Lukaveckému z Lukavice, který pocházel ze staročeské rodiny, jež měla ve znaku vydru vyskakující z vody. Kašpar Lukavecký zemřel roku 1594. Tehdejší olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic svým listem zakázal pochovat zemřelého vladyku v kostele, poněvadž se hlásil k učení nekatolických pastorů. Avšak přes toto nařízení byl šlechtic v místním kostele pochován. Náhrobní kámen Kašpara Lukaveckého s jeho erbem a podobou byl nejprve vsazen do dlažby mezi presbytář a loď. V roce 1886 při generální opravě kostela byl náhrobek opraven a zasazen do boční zdi u křtitelnice, po poslední generální opravě se nachází u bočního vchodu. Kašpar Lukavecký zemřel bez zákonných dědiců, proto připadl jeho majetek olomouckému biskupství, jehož majetkem bylo Krásensko od roku 1588 po zrušení pustiměřského kláštera.
V roce 1312 táhlo krásenským krajem směrem od Boskovic vojsko krále Jana Lucemburského. V 15. století, stejně jako v celé zemi i v okolí Krásenska, byly slyšet bubny husitů. V 16. století se hnaly krajem náboženské bouře, při nichž byl roku 1580 zabit krásenský duchovní. V době třicetileté války (1618 – 1648) největší nebezpečí představovali Švédové, kteří r. 1643 dobyli mj. i Vyškov. V době soupeření Pruska s Rakouskem v 18. století táhlo krásenským krajem vojsko pruského krále Friedricha II., nejprve směrem na Brno a poté, co bylo poraženo, zpět na sever. Za válek napoleonských r. 1805 byly zdejší hory a lesy plné Francouzů. Ve 30. letech 19. století řádila v celé Evropě epidemie cholery. Nevyhnula se ani Krásensku, kde na ni zemřelo 65 lidí.
Hlavní obživu poskytovalo zdejším obyvatelům zemědělství. I když obec leží v nadmořské výšce 565 metrů a pole samotná ještě o sto metrů výše, přece je zde úrodná půda. Základními obilovinami zdejšího kraje byly oves, žito, méně už ječmen, z ostatních plodin hrách, len a rovněž konopí. Dosti rozšířené bylo také včelařství. Hluboké, místy skoro neproniknutelné lesy Rychtářovska, Krásenska, Podomí a Studnic dávaly v dřívějších dobách obživu kolomazníkům a uhlířům. Dalším zaměstnáním Krásenských bylo perleťářství, zejména výroba perleťových knoflíků. Velká část obyvatel Drahanské vysočiny se živila po celá staletí tkalcovinou. V 80. a 90. letech minulého století bylo 90 % obyvatel Krásenska tkalci. Doslova smrtelnou ránu zasadila tomuto kvetoucímu textilnímu průmyslu mechanizace brněnského soukenictví. Znamenalo to mj. pokles počtu obyvatel v obci. V období druhé světové války byla u obce vojenská střelnice a Krásensko bylo v roce 1944 násilně vystěhováno. Obyvatelé se do své obce vrátili zpět po skončení války.

 

Zajímavosti

Dominantu obce tvoří kostel sv. Vavřince. První zmínka o obci pochází z r. 1348 a o farnosti z r. 1390, musel tedy zde být i kostel. Později, někdy koncem 16. stol. farnost zanikla. V r. 1785 se Krásensko stalo kurácií a v r. 1795 byl vysvěcen nový kostel. V r. 1857 byla obnovena farnost. V letech 1997–2000 byl kostel opraven. V chrámu nacházející se náhrobek Kašpara Lukavického z Lukavice je chráněn jako kulturní památka.

Nedaleko kostela se nachází rychta. Jedná se o objekt bývalého panského domu (rychty) z konce 16. století. V rychtě jsou dochovány pozdně renesanční architektonické prvky. V současnosti je využívána Lipkou – školským zařízením Jihomoravského kraje. Hlavní činností je realizace školních pobytových programů, škol v přírodě, zaměřených na přírodopis, ekologii, zeměpis a další témata.

Nad obcí stojí na 600,3 m vysokém vrcholu stejného jména vysílač Kojál. Po výstavbě v roce 1959 měřil 322 m. Do provozu byl spuštěn 3. března 1959. V 80. letech 20. století prošel rekonstrukcí, stávající stožár byl demontován a těsně vedle byl postaven nový o celkové výšce 340 metrů. Na vrcholu se nachází laminátová konstrukce cca 22 m vysoká. Tento vysílač je třetí nejvyšší stavbou v Česku a je dvojčetem vysílače Krašov, který je o dva metry vyšší.

V údolí potoka Malá Haná pod obcí vystupují po obou stranách lesní silnice spojující Krásensko a Rychtářov výchozy kulmských hornin představující spodnokarbonské sedimenty myslejovického souvrství Drahanské vrchoviny, tzv. račické slepence. Jedná se o významnou geologickou exkurzní lokalitu.

Na katastru obce leží zaniklá středověká osada Schreynern. Dostane se k ní z obce po lesní cestě, která vede k červené turistické značce z Kulířova do Rychtářova. Osada se nacházela na svahu za prvním mostem nad pravým břehem Malé Hané. V písemných pramenech je citována v letech 1348 a 1351, kdy byla společně s Krásenskem majetkem pustiměřského kláštera. Keramika z lokality byla datována do 13. až první poloviny 14. století.

Turistické trasy

V Krásenku je výchozí bod žluté turistické značky, která tvoří spojku vedoucí z obce k červené turistické značce. Jihovýchodním směrem se po červené vydáme krásným údolím a proti toku Malé Hané do města Vyškova. Opačným směrem vede červená značka do osady Baldovec a odtud dále můžeme pokračovat po žluté značce do obce Ostrov u Macochy k jeskyni Balcarka. Kromě turistické značky prochází obcí značená trasa lokální cyklostezky 5080. V obci se také nachází dva rozcestníky Krásensko-bus a Krásensko-okraj.


Kontakty

Obecní úřad Krásensko
Krásensko 123
683 04 Drnovice
Telefon: 517 385 463
E-mail: ou@krasensko.cz
Oficiální web: www.krasensko.cz

Římskokatolická farnost Krásensko
68304 Krásensko 72
Telefon: 731 621 157
E-mail: fakrasensko@ado.cz
Oficiální web: www.ado.cz

Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Brno,
příspěvková organizace, pracoviště Rychta
683 04  Krásensko 76
Telefon: 517 385 429, 736 473 684
E-mail: rychta@lipka.cz
Oficiální web: www.lipka.cz/rychta