Luleč (původně Lileč, Lulč či Lilč). Luleč je středně velkou obcí nacházející se jihozápadním směrem od Vyškova a severovýchodně od Rousínova. Obec se rozkládá na úpatí jihozápadních vrcholků Drahanské vrchoviny a na levém břehu říčky Rakovec. Na jihozápadní okraj Lulče těsně navazuje obec Nemojany. Od severního a západního okraje obce se zvedají zalesněné stráně kopců a v okrajové části těchto lesů najdeme řadu chatových osad. Severním směrem od obce je okraji lesa kamenolom. Jihozápadním směrem od obce na kopci stojí barokní kostel svatého Martina, tvořící dominantu okolní krajiny. Nedaleko tohoto kostela bylo v lese objeveno slovanské hradiště z 9. až 10. století, na okraji hradiště jsou terénní pozůstatky zříceniny Lulečského hradu ze 14. století. U západního okraje obce je vybudováno koupaliště. Kolem jihovýchodního okraje Lulče vede železniční trať na trase Vyškov – Brno.
Historie
Luleč patří mezi nejstarší osady na území České republiky. Byla osídlena již před 8 000 lety, což potvrzují zdejší vykopávky. V této oblasti člověk žil a lovil již v dobách 45 000 let před naším letopočtem. V roce 1975 byla ve středu města objevena unikátní hrnčířská pec z doby římské a v roce 1992 pohřební mohyla. Obcí vedla římská obchodní cesta. V té době byla Luleč dobře opevněné hradisko.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Na návrší, nedaleko od kostela svatého Martina, se nachází rozvaliny lulečského hradu o kterém je první zmínka doložena z roku 1406, i když tento hrad existoval zajisté již dříve. Hrad v Lulči byl pravděpodobně zničen za česko-uherských válek, neboť ve vkladu z roku 1523 je již jmenován jako pustý. Rytíř Fridrich před svou smrtí v roce 1419 odkázal ves, hrad i s majetky svému synu Divovi, jenž byl manem biskupa Jana Železného.
V roce 1523 byl držitelem Lulče Jan Plzák ze Zdenína, jehož syn Jan Dubčanský ze Zdenína byl zakladatelem sekty bratří Habrovanských, jinak Lilečských. Byla to jediná protestantská církev v českém prostředí, která se přímo inspirovala učením Huldrycha Zwingliho. Středisko bylo v Lulči (tehdy Lilči), kde Dubčanský měl i svou tiskárnu (1530–1535). Byla přesunuta z Prostějova a tiskařem v ní byl Kašpar Aorgus Prostějovský. Tyto tisky byly označeny jako in monte liliorum („na hoře lilií“).
V roce 1645 švédské vojsko obléhalo Brno a při svém návratu z neúspěšného tažení vydrancovalo a zapálilo celou obec. Popelem tak lehlo až 70 stavení. V roce 1669 obec zakoupila hospodu, ve které byl až do roku 1993 obecní dům a obecní úřad. Farní kostel svatého Martina nad vsí byl postaven v letech 1751 až 1753. Kostel byl využíván jen v letní době, v zimě se bohoslužby konaly ve vsi v kostele svatého Isidora, jenž byl postaven v roce 1739 jako kaple svatého Gottharda. Rozšířen na kostel byl v roce 1783.
Před bitvou Tří císařů u Slavkova v roce 1805 vtrhly do Lulče jízdní hlídky Napoleonovy armády, jež zde vymáhaly výpalné 250 zlatých. Uspokojilo je však jen sto zlatých a farářův kůň. Vydrancování ovšem obec neunikla, o což se postarala armáda ruských kozáků o týden později. Obec zasáhly dva velké požáry, a to 1. dubna 1832 a 25. května 1841. V roce 1832 postihla zdejší farnost epidemie cholery, při níž zemřelo 47 farníků. Dnes je Luleč rekreační obcí, obklopenou lesy s přírodním koupalištěm U Libuše.
Zajímavosti
Na kopci zvaném Liliová hora stojí farní kostel sv. Martina. V pramenech se objevuje již na počátku 15. století, dnešní stavba je z let 1751–1753. Stojí na zbytcích středověkého hradu a bývalého kostelíka, ještě dříve však byl kopec pravěkým hradiskem. Byl opakovaně osídlen a opevněn již v pravěkých obdobích eneolitu, doby bronzové a kultury popelnicových polí.
Křížová cesta ke kostelu sv. Martina začíná na pomezí Lulče a Nemojan a byla vybudována v sedmdesátých letech 19. století. Tvoří ji třináct zděných výklenkových kaplí umístěných podél cesty a čtrnáctým zastavením je Boží hrob se třemi výklenky, ke které se stoupá po schodišti. Cesta vede ke kostelu sv. Martina.
Významným dokladem výšinného opevněného sídliště z doby římské, dochovaného v archeologických stopách mezi kostelem sv. Martina a roklí, a též jedna z nejstarších pravěkých osad na území východní Moravy, je hradiště Starý zámek.
Na Liliové hoře lze nalít i terénní pozůstatky Lulečského hradu postaveného v polovině 14. století pány z Lulče, many olomouckého biskupa, a opuštěného koncem 15. století.
V obci stojí barokní kostel sv. Isidora z let 1739–41. Byl postaven na základech kaple sv. Gottharda, obnovené v 2. pol. 17. století podle první kaple po roce 1418. Kostel tvoří významnou dominantu obce. Před kostelem stojí pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého a kamenný kříž z r. 1771. Pod kostelem se nachází klasicitní budova fary z roku 1830 a hospodářské budovy z počátku 19. století. U kostela roste šest lip malolistých starých zhruba 250 let, které jsou chráněné jako památné stromy.
Kulturní památkou je dům čp. 28. Jedná se o podélně orientovaný hliněný venkovský dům z přelomu 18. a 19. století.
Obcí a jejím okolím vede Naučná stezka Luleč. Trasa naučné stezky Luleč přibližuje historii, památky a okolí obce. Okruh stezky se skládá ze dvou částí: historického okruhu uličkami obce a vycházkové trasy východním okolím Lulče s průchodem chatovou oblastí Kopaniny a prohlídkou areálu chrámu sv. Martina. Trasa je osazena 22 informačními panely, ze kterých se dozvíte informace o historických událostech, osobnostech a zajímavých objektech Lulče. Ve dvou místech trasy jsou vybudovány odpočinkové prostory. Celá trasa v délce asi 5,3 km je značena značkami a směrovkami.
Na horním konci obce se nachází koupaliště U Libuše. Název U Libuše vznikl podle dávných bájí o Lulči vyprávějících o kněžně Libuši, která na cestě Moravou napájela koně své družiny v lesním prameni s čistou pitnou vodou. Podle této pověsti to mělo být u studánky v místě nynějšího koupaliště, jenž tak dostalo historický název U Libuše. Ještě před vznikem koupaliště zde byl kamenolom, ale ten musel být v létě roku 1935 uzavřen. Z hloubky 25 m vytryskla náhle voda takovým proudem, že za 3 dny byl celý lom zatopen. Skaláci nestačili ani zachránit vozíky, výtah a náčiní z kovárny. Tato událost předznamenala vytvoření dnešního koupaliště U Libuše. Koupaliště U Libuše, které za vzájemné podpory obecního úřadu a nemalé pomoci občanů začala budovat TJ Sokol, bylo slavnostně otevřeno 5. července 1939 u příležitosti 30. výročí založení tělovýchovné jednoty.
Turistické trasy
U místní železniční stanice je výchozí místo modré a červené turistické značky (rozcestník Luleč bus, odbočka. Po červené značce se můžeme vydat kolem západního okraje obce lesem k obci Pístovice a k rekreační oblasti u Pístovického rybníka (rozcestník Luleč-koupaliště). Modrá turistická značka vede přes sousední obec Nemojany do obce Olšany (rozcestník Horka). Kromě turistických tras pro pěší prochází obcí značená trasa lokální cyklostezky 5071.
Kontakty
Obecní úřad Luleč
683 03 Luleč 33
Telefon: 517 353 272
E-mail: obec.lulec@tiscali.cz
Oficiální web: www.lulec.eu
Římskokatolická farnost Luleč
Zákostelí 415
683 04 Drnovice
Telefon: 776 710 710
E-mail: farnost.drnovice@seznam.cz
Oficiální web: lulec.farnostdrnovice.cz