Olšany jsou odedávna vyhledávány pro skvělé rekreační možnosti. Obec je posazena v kopcovitém terénu na okraji Drahanské vrchoviny ve výšce 420 m n. m. a je vklíněna do hradby rozsáhlých lesů. Příjezdová silnice od Habrovan v Olšanech končí a dále pokračují pouze lesní cesty. Tato příznivá poloha obce poskytuje nespočet příležitostí ke klidným vycházkám a k poznávání okolní krajiny. O oblibě Olšan, jakožto místa pro relaxaci a únik před každodenním shonem a starostmi, svědčí značný počet rekreačních chat a chalup.
Historie
Olšany jsou jednou z nejmladších obcí v okrese Vyškov. Na obecní pečeti je uveden jako rok vzniku obce letopočet 1713. Existuje však písemný doklad potvrzující osídlení Olšan v 17. století. Obec dostala své jméno od velkých, urostlých olší, které se nacházely při vzniku ve „Žlebě“ podél potoka. V těchto místech, v okolí knížecího hostince a revíru (myslivny), vybudovalo své příbytky prvních 28 rodin ze Studnic, které sem pozval kníže Liechtenstein. Osadníci dostali nejen pozemek na stavení, ale i kus lesa na pole, za což byli vázaní robotou k panství Pozořice. Zpracovávali dřevo na dřevěné uhlí.
Mimo práce v lese bylo od poloviny 19. století dalším zdrojem obživy tkalcovství. Jednalo se o lehčí a výnosnější práci. V každém domě klapal jeden nebo i více tkalcovských stavů. Tkalcovství v Olšanech zaniklo před první světovou válkou. V roce 1867 byly ve zmíněném „Žlebě“ otevřeny kamenné lomy. Práce v nich poskytovala značné výdělky. Velký rozmach lámání kamene nastal zejména v letech 1867–1869, protože od roku 1865 se budovala železniční dráha Brno – Přerov. V roce 1914 zde bylo 6 kamenolomů, kde pracovalo až 200 dělníků z Olšan a okolních obcí.
Děti chalupníků chodily až do roku 1877 do školy v Habrovanech. V tomto roce byla vystavěna škola v Olšanech. V roce 1891 byla olšanská škola přebudována na dvojtřídku. V roce 1886 byla postavena kaplička sv. Jana Křtitele. V roce 1923 vznikla loučením spolkových knihoven obecní knihovna. Při založení měla 390 svazků. Elektrifikace byla provedena v roce 1927. Od září 1928 začal na trati Olšany, Habrovany, Královopolské Vážany a Rousínov jezdit autobus. V roce 1931 bylo zbudováno přírodní koupaliště na pozemku Ferdinanda Myslína, které mělo přes 700 m2. Současně byla ve stráni postavena restaurace „U koupaliště“. Soukromý provoz trval až do roku 1950. V roce 1960 bylo koupaliště zbouráno.
Na nejvyšším vrcholu v okolí obce – Červeném vrchu (535 m n. m.) byla v roce 1876 vystavěna rozhledna – pyramida, která byla v roce 1918 pro vojenské účely opravena. V roce 1926 byla postavena nová pyramida vysoká 36 m, která byla užívána k zeměměřickým účelům, k obnově došlo v roce 1939, kdy byly podobné pyramidy vystavěny i na Blaticku, Kamenné a nad hájenkou na Říčkách.
Mateřská škola byla v obci otevřena od 1. 9. 1950, kdy bylo zapsáno 29 dětí. V roce 1976 byla zahájena přístavba školy. V roce 1977 zrušena jednotřídka ZŠ. Žáci 1.–4. ročníku dochází do školy v Habrovanech a od 5. do 9. ročníku jezdí do školy do Rousínova. Adaptace MŠ byla dokončena v roce 1978.
JZD bylo v Olšanech založeno v roce 1950. V červnu 1958 byla zahájena stavba kravína. V roce 1960 bylo JZD v Olšanech přidruženo do Habrovan a v roce 1963 s dalšími obcemi vzniká společné JZD „Družba“ v Královopolských Vážanech. V roce 1993 byl původní objekt kravína zakoupen firmou Poulain s. r. o. (Bolkem Polívkou) a přestavěn na farmu, kde byly stáje pro koně a restaurace. Zde Boleslav Polívka pořádal každý rok několik kulturních a sportovních akcí pro širokou veřejnost. V dalších letech byl objekt farmy rozšířen a od roku 1999 získali návštěvníci obce možnost ubytování v hotelu „U krále“. V roce 2013 se farma dostala do insolventního řízení. V roce 2013 změnila farma majitele. V roce 1995 byly v obci kompletně rekonstruovány rozvody elektrické energie. V letech 1998–1999 proběhla za vydatného přispění místních občanů plynofikace celé obce.
Zajímavosti
Uprostřed obce se nachází kaplička sv. Jana Křtitele. Postavená byla v r. 1886, fara byla v královopolských Vážanech. U kapličky stojí litinový kříž s plastikou Krista na pískovcovém dvojdílném soklu z roku 1905. Letopočet je vyobrazen na desce.
Obcí prochází Studánková naučná stezka. Stezka je dlouhá 8,5 km a zahrnuje devět naučných zastavení s panely. Stezka začíná v Olšanech na návsi, kde je tabule s popisem obce, stezka pak pokračuje ke dvěma studánkám, ke studánce u Haltýře a ke Koretince. U křižovatky turistických cest s názvem Kalečník se naučná stezka stáčí na jih směrem k Vítovicím. Přes zastavení u studánek U Dudka, Na hrázi a u vítovické zvonice se dostaneme až na samotný konec trasy, k rybníku ve Vítovicích.
Na území obce Olšany se nachází i bezejmenná zaniklá středověká osada. Dostanete se k ní po zpevněné lesní cestě od rybníka v Olšanech. Po přibližně jednom kilometru odbočíte vlevo k údolí potůčku a vedle něj půjdete až k jeho pramenu. Po obou stranách potůčku se nacházelo přibližně 20 usedlostí. Poznáte je podle mírných vyvýšenin oválného půdorysu s průměrem kolem 5 metrů. Ve zbytcích usedlostí můžete nalézt kousky keramiky, vypálené vymazávky a popela. Keramika byla datována do 12. – 13. století.
V jihovýchodní části obce se nachází opuštěný lom, který představuje geologickou exkurzní lokalitu. Byl otevřen v roce 1905 Janem Smutným a Janem Zmrzlým (tzv. Smutná skála). Lom tvoří sedimentární horninový komplex odpovídající svou litologickou náplní lulečským slepencům tvořící polohy čočky z permských slepenců s místními polohami pískovců. Skalní stěny zde byly hodně rozpukané a nestabilní. Z tohoto důvodu došlo na jaře v roce 2004 k sestřelení stěn. Aktuální vegetace v okolí lomu je představována zbytky lesa ve svazích a enklávách mezi suťovými poli. Dominující dřeviny v dolní části svahu (u lomu) jsou habr obecný s bukem lesním a příměsí javoru. Nejexponovanější niky obsazují břízy a borovice.
V katastrálním území obce se nachází Přírodní park Říčky. Přírodní park má velmi bohatou síť drobných potoků, pramenů a studánek. V území parku se nalézají údolní nivy tří toků: Říčky, Malé Říčky a Hostěnického potoka a několik rybníčků. Cenný je komplex luk kolem meandrujícího potoka Říčka. Ze vzácných a ohrožených druhů zde roste upolín evropský, prstnatec májový, kosatec žlutý, kozlík dvoudomý či bradáček vejčitý. V tůních se vyskytuje masožravá bublinatka jižní. Z lesů se zde nachází enklávy bukových porostů, na jižních svazích a v horních partiích údolí jsou fragmenty teplomilných lesů s podrostem teplomilných bylin, jako je medovník meduňkolistý, bělozářka větvitá nebo okrotice dlouholistá. V přírodním parku žije řada obojživelníků a plazů (ropucha obecná, rosnička zelená, čolek horský, mlok skvrnitý, zmije obecná, různé druhy užovek). Velmi hojnou skupinou jsou ptáci, a to především druhy vázané na lesní porosty. Hnízdí zde například čáp černý, z dravců jestřáb lesní nebo krahujec obecný. Dále lze spatřit datla černého, strakapouda prostředního či sluku lesní. Podél potoků se vyskytuje konipas horský.
Turistické trasy
Obcí prochází modrá turistická značka vedoucí ze železniční stanice v obci Luleč a přes Olšany pokračuje dále oblastí Přírodního parku Říčky a do chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Kromě turistické značky vede obcí značená trasa lokální cyklostezky 5072.
Přírodním parkem Říčky vede řada turistických stezek: červená po trase Ochoz u Brna – rozc. Kalečník – Rousínov, žlutá po trase Hostěnice – Kalečník – Račice-Pístovice a modrá trasou Ochoz u Brna – rozc. Malá Říčka – Olšany. Po cestách se zpevněným povrchem vedou cyklostezky, např. trasa 5135 nebo 507.
Kontakty
Obecní úřad Olšany
683 01 Olšany 66
Telefon: 517 374 233
E-mail: obec@olsany.org
Oficiální web: www.olsany.org